Der politische islam ist konfliktfoerdernd

V červenci domovská stránka 2013 byl Turín v centru pozornosti kvůli inauguraci první oficiální mešity ve městě, kde do té doby byly jen četné modlitebny1. Důležitá pasáž pro místní muslimskou komunitu, i když ne bez kontrastů.

Symbolická hodnota náboženského místa oficiálně definovatelného jako „mešita“ v hlavním městě regionu spravovaného Ligou severu nemohla nepodporovat kontroverzi.

Promítá se tato spolupřítomnost do generační změny ve způsobu chápání islámu a vztahu k místním institucím?

  1. Debata se zaměřila na formy a způsoby, které činí přítomnost islámu významnou na jedné straně pro muslimské komunity a na straně druhé přijatelnou pro místní společnost.
  2. Sázka pro domorodce se týká toho, jaký prostor dát potvrzení islámské identity, která je většinou vnímána jako sebereferenční a oddělená, když není v opozici, vůči zbytku společnosti.

Promítá se tato spolupřítomnost do generační změny ve způsobu chápání islámu a vztahu k místním institucímPro imigranty je to otázka vyhodnocení, zda a jak se připojit k islámu v Itálii, jak moc bránit a prosazovat své kulturní a náboženské tradice, jak postupně prosazovat své žádosti o uznání.

Hodnocení, která se dnes odehrávají v komunitách, kde se setkává první (dospělí, průkopníci, první migranti) a druhá generace (mladí lidé, narození v Itálii nebo přišli v raném věku).

Dochází k předávání štafety v rámci islámských komunit, alespoň na místní úrovni?

Dochází k předávání štafety v rámci islámských komunit, alespoň na místní úrovni3Pokud je předčasné chápat známky toho, co by byla koperníkovská revoluce, je jisté, že na scénu nastupují děti imigrace spojené s islámem (Frisina, 2010). Oproti stavu před několika lety (Frisina, 2007) je ve skutečnosti větší protagonismus u části mladých muslimů, povzbuzovaných k projevu i událostmi.

Arabského jara (Premazzi, 2014): podobně jako jejich vrstevníci, kteří přispěli Na počátku těchto protestních hnutí chtějí i mladí lidé z diaspory dát nezávislý hlas svým vlastním očekáváním a názorům, možná unaveni tím, že jsou vnímáni jako přívěsek svých rodičů (a jejich požadavků).

  1. Tento vývoj je spojen jak s větší organizační kapacitou, tak s rozšířenou územní přítomností.
  2. Především zachycuje potřebu projevu mezi dětmi imigrace, a to i na straně náboženské identity, fenomén, který se již objevil v jiných evropských zemích s dávnější historií imigrace (Cesari, 2010).

4Tento příspěvek porovnává způsoby, jakými první a druhá generace muslimů interpretují vztah mezi náboženstvím a politikou na místní úrovni. V této souvislosti bude zvažována i role městské správy, tedy integrační politiky.

Jejíž důsledky ovlivňují různé aspekty řízení náboženské diverzity.

  • 2 Z hlediska analýzy se nepoužívá desítkové třídění příslušnosti (…).
  • 3 V roce 2009 byla provedena hloubková analýza politik města Turína vůči (…)

5Analýza bude provedena prostřednictvím případové studie zastoupené městem Turín, které se díky své historii imigrace, počtu muslimů a politikám řízení přistěhovalectví kvalifikuje jako paradigmatický příklad pro pochopení vztahu mezi islámem a místní společností.

Budou použity výsledky dvou různých vyhledávání. Pokud jde o muslimy, jedná se o rozhovory s rodiči a dětmi cizího původu uskutečněné v letech 2012 a 2013 v oblasti Turína v rámci projektu.

„Transmediteraneans: generations of Marocans and Egypťanů srovnávaných

„Transmediteraneans: generations of Marocans and Egypťanů srovnávaných20 k dospělým (první generace) a 30 k mladí lidé ve věku od 18 do 24 let (v době rozhovoru), kteří se znovu setkali a narodili se v Itálii (v nejširším slova smyslu druhá generace)2.

Při vědomí toho, jak je vesmír islámu heterogenní z hlediska původu a referenčních škol, se tento průzkum zabývá pouze dvěma zmíněnými komunitami, protože dnes představují v kontextu považovaném za příklad dokončeného migračního cyklu.

  1. Jinými slovy, jedná se o komunity, ve kterých se setkávají první a druhá generace, rodiny sloučené a narozené v emigraci, dospělí, mladí lidé a děti.
  2. Dále se v nich objevují známky revize migračních projektů v návaznosti na negativní ekonomickou situaci (zejména v případě Maroka) a nadnárodní dynamiku podmíněnou událostmi arabského jara (zejména v případě Egypta).

Na straně města bude použito 5 rozhovorů s institucionálními referenty a vedoucími kulturních služeb shromážděných a aktualizovaných od roku 20093 do roku 2013.